← Zpět na blog

Základy

Audio kabely: RCA, XLR, reproduktorové a na čem na nich opravdu záleží

· 16 min čtení

Stručně: Kabel zvuk nevylepší, může ho jen pokazit. Dobrý kabel je ten, který signál přenese beze ztráty a bez rušení. U signálových kabelů rozhoduje hlavně to, jestli je spoj symetrický (XLR), nebo nesymetrický (RCA). XLR je odolný vůči rušení a hodí se na dlouhé trasy. RCA bez problémů stačí na krátké spoje doma. U reproduktorových kabelů rozhoduje jen odpor, tedy průřez a délka. Na běžné délky stačí obyčejná měděná dvoulinka 1,5 až 2,5 mm². Kabely za stovky eur, směr kabelu ani „zahrávání“ nemají ve slepých testech oporu.

Obsah článku:

  1. Jaké kabely v sestavě jsou
  2. RCA: nesymetrický spoj
  3. XLR: symetrický spoj
  4. RCA a XLR vedle sebe
  5. Brum a zemní smyčky
  6. Jak spojit XLR s RCA
  7. Kdy záleží na kapacitě kabelu: gramofon
  8. Reproduktorové kabely: stačí správný průřez
  9. Konektory a koncovky
  10. Digitální kabely: koax, optika, USB, HDMI
  11. Kabelové mýty
  12. Kabely při stavbě reprosoustavy
  13. Co koupit: rychlý přehled
  14. Malý slovník

Jaké kabely v sestavě jsou

V domácí sestavě se setkáš se třemi skupinami kabelů. Každá má jiný úkol a u každé záleží na něčem jiném.

SkupinaCo přenášíPříkladyNa čem záleží
Signálové (analogové)slabé napětí, kolem 0,3 až 4 V, téměř žádný proudRCA, XLR, jackodolnost vůči rušení, stínění, u gramofonu kapacita
Reproduktorovésilný signál ze zesilovače, proud v ampérechdvoulinka s banánky nebo holými konciodpor, tedy průřez a délka
Digitálníčísla, ne zvukovou vlnukoaxiální S/PDIF, optika, USB, HDMIjestli data dorazí celá, případně oddělení země

Signálový kabel je jako tenká vodovodní trubka, kterou teče jen „tlak“. Reproduktorový kabel je jako tlustá hadice, kterou musí protéct hodně vody. Proto se na ně kladou úplně jiné požadavky.

RCA: nesymetrický spoj

Konektor RCA, u nás často nazývaný cinch, zavedla americká firma Radio Corporation of America ve 30. a 40. letech pro připojení gramofonu k rádiu. Od té doby je to nejrozšířenější konektor domácí techniky: CD přehrávač, DAC, gramofon, zesilovač, subwoofer.

RCA kabel má jeden signálový vodič uprostřed a kolem něj stínění, tedy opletení nebo fólii. Stínění má dva úkoly najednou: chrání signál před rušením a zároveň je zpětným vodičem, tedy zemí. Zařízení měří napětí mezi středem a stíněním.

V tom je slabina. Všechno, co se naindukuje do stínění nebo co po něm proteče z jiné cesty, se přímo přičte k hudbě. Na krátké trase v obýváku to nevadí. Na dlouhém kabelu, vedle síťových kabelů nebo když jsou zařízení uzemněná různými cestami, je to zdroj brumu a šumu.

  • Typická úroveň: spotřební elektronika kolem 0,3 V (takzvaných −10 dBV), CD přehrávače a DAC obvykle 2 V při plném vybuzení.
  • Rozumná délka: do 3 až 5 m bez problémů, delší podle prostředí.
  • Výhody: levný, je všude, jednoduchý.
  • Nevýhody: citlivý na rušení a zemní smyčky, konektor se může uvolnit, nedá se poznat, který konec je který kanál, pokud není označený barvou.

XLR: symetrický spoj

Konektor XLR vznikl v 50. letech u firmy Cannon. Název pochází z označení řady X, ke které přidali západku (Latch) a gumovou izolaci (Rubber). Je to standard ve studiích, na pódiích a čím dál častěji i v hi-fi: na lepších DAC, předzesilovačích a aktivních reprosoustavách.

XLR má tři piny. Podle normy (IEC 60268-12, AES14) platí:

  • pin 1: stínění a zem,
  • pin 2: „horký“ signál (+),
  • pin 3: „studený“ signál (−).

Kouzlo je v tom, že signál jde dvěma vodiči a stínění s ním nemá nic společného. Na pinu 2 je hudba v normální podobě, na pinu 3 obrácená naruby. Oba vodiče jsou v kabelu těsně u sebe a stočené, takže rušení, které cestou přijde, se do obou naindukuje stejně. Vstup zařízení od sebe oba vodiče odečte: hudba se tím zdvojnásobí, zatímco rušení, stejné na obou, se vyruší.

Nahoře nesymetrický spoj (RCA): hudba jde jedním vodičem, rušení se k ní přičte a do vstupu přijde hudba s brumem. Dole symetrický spoj (XLR): hudba jde dvěma vodiči, jednou normálně (zlatá) a jednou obrácená (modrá). Rušení se do obou dostane stejně. Vstup je od sebe odečte, rušení zmizí a zůstane čistá hudba.

Dobrý symetrický vstup potlačí rušení typicky stokrát až tisíckrát (40 až 60 dB) i víc. Proto může mikrofonní kabel na koncertě měřit i 50 m a pořád nebrumí.

  • Typická úroveň: profesionální technika kolem 1,2 V (takzvaných +4 dBu). Hi-fi DAC mají na XLR obvykle dvojnásobek napětí RCA výstupu, například 4 V místo 2 V, tedy o 6 dB víc.
  • Rozumná délka: desítky metrů.
  • Výhody: odolný vůči rušení, méně brumu ze zemních smyček, pevný konektor se západkou.
  • Nevýhody: dražší, větší, ne každé zařízení ho má. Výhoda platí jen tehdy, když je symetrický výstup i vstup.

Symetrický spoj najdeš i na konektoru jack 6,3 mm se třemi kontakty (TRS): hrot je +, kroužek − a tělo zem. Studiové zvukové karty a monitory ho mají často. Pozor, jack se dvěma kontakty (TS) je nesymetrický, stejně jako RCA.

RCA a XLR vedle sebe

RCAXLR
Typ spojenesymetrickýsymetrický
Vodičesignál a stíněnídva signálové vodiče a samostatné stínění
Odolnost vůči rušeníslabšívelmi dobrá
Brum ze zemních smyčekčastývzácný
Rozumná délkado 3 až 5 mi desítky metrů
Typická úroveň0,3 až 2 V1,2 až 4 V
Konektorjednoduchý, nasouvá sese západkou, odolný
Cenanízkávyšší
Kde se používádomácí hi-fi, televize, subwooferystudio, pódium, aktivní reprosoustavy, lepší DAC

Kdy který: na krátký spoj mezi DAC a zesilovačem v jedné skříňce je RCA úplně v pořádku. Kvalitně postavený RCA kabel tu zní stejně jako XLR. XLR se vyplatí, když vedeš signál přes pokoj k aktivním reprosoustavám nebo subwooferu, když je v řetězci počítač, když slyšíš brum, nebo když ho mají obě zařízení a stojí to stejně.

Brum a zemní smyčky

Nejčastější problém s kabely není „zvuk kabelu“, ale brum: tiché bzučení na frekvenci sítě, 50 Hz a jejích násobcích. Téměř vždy ho způsobí zemní smyčka.

Jak vzniká: dvě zařízení jsou uzemněná přes zásuvku, každé jinou cestou, a zároveň jsou spojená stíněním kabelu. Vznikne uzavřený kruh. Mezi různými zásuvkami je vždy malý rozdíl napětí, takže stíněním poteče slabý proud. U RCA je stínění zároveň zpětným vodičem signálu, a tak se napětí z tohoto proudu přičte k hudbě.

Typičtí viníci:

  • televize nebo set-top box s anténou či kabelovou televizí, jejichž zem přichází z celého domu,
  • počítač, hlavně stolní, a jeho zvuková karta,
  • subwoofer zapojený do jiné zásuvky na druhé straně pokoje,
  • nabíječky a zdroje notebooků a telefonů.

Jak se ho zbavit, od nejjednoduššího

  1. Všechno zapoj do jedné prodlužovačky. Smyčka se zmenší a rozdíl napětí klesne. Pomáhá to překvapivě často.
  2. Najdi viníka. Odpojuj kabely jeden po druhém, začni anténou a počítačem. Když brum zmizí, víš, kde je.
  3. Kratší kabel s tlustým stíněním. U RCA záleží na odporu stínění, ne středního vodiče.
  4. Oddělovač země pro anténu (galvanický oddělovač) za pár eur, pokud brum jde přes televizní kabel.
  5. Oddělovací transformátor do signálové cesty (takzvaný ground loop isolator). Levné kusy mohou mírně ubrat nejhlubší basy, kvalitní jsou neslyšitelné.
  6. Symetrický spoj (XLR), pokud ho zařízení mají.
  7. Optický digitální kabel mezi zdrojem a DAC. Optika nevede elektřinu, takže smyčku přeruší úplně.

Pozor: nikdy neodpojuj ochranný kolík v zásuvce a nepoužívej „rozdvojky“, které zem vynechají. Brum zmizí, ale při poruše může být kostra zařízení pod napětím. Ochranná zem je tu na ochranu života, ne zvuku.

Brum může způsobit i špatně navržené zařízení. Neil Muncy v roce 1995 popsal takzvaný pin 1 problém: výrobce připojí stínění XLR na zem obvodu uvnitř přístroje místo na kovovou kostru u konektoru. Rušení ze stínění pak teče přes citlivou elektroniku. V takovém případě nepomůže ani drahý kabel, jen lepší zařízení.

Jak spojit XLR s RCA

V praxi je často potřeba spojit symetrické zařízení s nesymetrickým. Jde to, jen si musíš uvědomit, že výhoda potlačení rušení se přitom aspoň částečně ztratí.

Z RCA výstupu do XLR vstupu

Například z gramofonového předzesilovače do aktivní reprosoustavy. Nejlepší je použít dvoužilový stíněný kabel: pin 2 na střední vodič RCA, pin 3 na zem RCA na straně zdroje a stínění na pin 1. Symetrický vstup pak pořád odečte rušení, které cestou přijde, a většina výhody zůstane. Jednodušší kabel, kde jsou piny 1 a 3 spojené přímo v XLR konektoru, funguje taky, jen chrání méně.

Z XLR výstupu do RCA vstupu

Například z DAC s XLR výstupem do staršího zesilovače. Pin 2 jde na střední vodič, pin 1 na zem. Pin 3 se nejčastěji spojuje se zemí. Většina výstupů to snese a výstupy s transformátorem to dokonce potřebují, ale některé elektronické výstupy ne. Podívej se proto do návodu zařízení. Úroveň signálu klesne na polovinu, tedy o 6 dB, což obvykle nevadí.

Pokud kabel na některé straně spojuje stínění jen na jednom konci, výrobce to často označí šipkou. To je jediný případ, kdy má „směr kabelu“ technický význam: šipka ukazuje, kde je stínění připojené, ne kterým směrem hraje kabel lépe.

Kdy záleží na kapacitě kabelu: gramofon

Každý kabel má malou kapacitu, tedy schopnost uchovat náboj jako kondenzátor. Běžný RCA kabel má 50 až 150 pF na metr. Spolu s výstupním odporem zdroje tvoří filtr, který ubírá výšky. U běžné elektroniky je to úplně zanedbatelné:

ZdrojVýstupní odporKabelKde začnou klesat výšky
tranzistorový DAC nebo předzesilovačkolem 100 Ω5 m (asi 500 pF)3 MHz, daleko nad sluchem
elektronkový předzesilovačkolem 2 kΩ5 m (asi 500 pF)160 kHz, pořád bez vlivu
pasivní regulátor hlasitosti 10 kΩ, nejhorší poloha2,5 kΩ10 m (asi 1 000 pF)64 kHz, na 20 kHz ztráta 0,4 dB

Výjimkou je gramofon s přenoskou s pohyblivým magnetem (MM). Taková přenoska má cívku s velkou indukčností, kolem 0,5 H. Cívka spolu s kapacitou kabelu a vstupu tvoří rezonanční obvod, který vytvoří ve výškách hrb a nad ním prudký pokles. Výrobce proto udává, jakou celkovou kapacitu přenoska chce, obvykle 100 až 200 pF. Do toho se počítá kabel ramene i vstup předzesilovače.

-12-9-6-30+3+61 kHz2 kHz5 kHz10 kHz20 kHzdB123
Elektrická odezva přenosky MM (0,5 H, 1 kΩ) na vstupu 47 kΩ při různé celkové kapacitě kabelu a vstupu: 1 je 100 pF, 2 je 250 pF, 3 je 500 pF. S rostoucí kapacitou se hrb posouvá níž, roste a výšky nad ním padají rychleji. Při 500 pF je hrb asi +3,5 dB kolem 9 kHz a na 20 kHz chybí 10 dB. Výrobce ladí přenosku tak, aby byla celá odezva rovná při jím udané kapacitě.

Tady tedy kabel opravdu slyšet je, a není to mýtus. U gramofonu s MM přenoskou proto používej krátký kabel s nízkou kapacitou a dodrž doporučení výrobce přenosky. Přenosky s pohyblivou cívkou (MC) mají indukčnost tisíckrát menší a na kapacitu citlivé nejsou.

Reproduktorové kabely: stačí správný průřez

Reproduktorový kabel nese silný proud a jeho jedinou důležitou vlastností je odpor. Odpor závisí na materiálu, průřezu a délce. Pro měď platí jednoduchý vzorec:

Odpor kabelu = 0,0172 × 2 × délka v m / průřez v mm². Dvojka je tam proto, že proud jde tam i zpět. Například 5 m dvoulinky 1,5 mm² má 0,0172 × 10 / 1,5 = 0,115 Ω.

Proč vadí odpor

Odpor kabelu dělá tři věci:

  1. Ubírá hlasitost. Část výkonu se v kabelu změní na teplo. Při 0,1 Ω a 4 Ω reprosoustavě je to asi 0,2 dB, což je nepodstatné, stačí přidat hlasitost.
  2. Mění odezvu. Tohle je důležitější. Impedance reprosoustavy není stálá. U 4 Ω reprosoustavy klesá například na 3,2 Ω a na rezonanci stoupá na 30 Ω i víc. Kabel spolu s reprosoustavou tvoří dělič napětí, který při každé impedanci dělí jinak. Kde je impedance vysoká, přijde víc napětí, kde je nízká, méně. Odezva se tak trochu zvlní.
  3. Zhorší kontrolu basů. Zesilovač tlumí pohyb membrány přes nízký odpor. Odpor kabelu se přičte k vnitřnímu odporu cívky a činitel Qes reproduktoru mírně stoupne. Při 3,2 Ω cívce a 0,25 Ω kabelu a zesilovače stoupne Qts reproduktoru s Qes 0,40 a Qms 4 z 0,36 na 0,39, tedy asi o 7 %. Při 10 m tenké dvoulinky 0,75 mm² už o 14 %. Bas je pak o něco měkčí a mírně nafouknutý.
00.511.520 m5 m10 m15 m20 mdB1234
O kolik decibelů se zvlní odezva 4 Ω reprosoustavy, jejíž impedance se mění od 3,2 do 30 Ω, podle délky měděného kabelu: 1 je 0,75 mm², 2 je 1,5 mm², 3 je 2,5 mm², 4 je 4 mm². Čárkovaná čára je 0,5 dB, přísná hranice, pod kterou se změna nedá slyšet. U 8 Ω reprosoustavy jsou změny zhruba poloviční.

Jaký průřez na jakou délku

Běžné pravidlo říká, že odpor kabelu má být nejvýš 5 % jmenovité impedance reprosoustavy. Pak se odezva zvlní nejvýš o půl decibelu. Pro měděný kabel z toho vychází:

Průřez (přibližně AWG)Největší délka pro 4 ΩNejvětší délka pro 8 Ω
0,75 mm² (AWG 18)4,4 m8,7 m
1,5 mm² (AWG 16)8,7 m17 m
2,5 mm² (AWG 14)14,5 m29 m
4 mm² (AWG 12)23 m46 m

Délka je délka kabelu, ne celé smyčky. Pro běžný obývák se 2 až 5 m na reprosoustavu je 1,5 mm² dostatečné, 2,5 mm² s rezervou. Tlustší kabel neuškodí, ale už nepomůže.

Co ještě není důležité

  • Indukčnost běžné dvoulinky je kolem 0,5 µH na metr. Při 5 m to na 20 kHz udělá setiny decibelu.
  • Kapacita dvoulinky je malá a zesilovači nevadí. Pozor jen na exotické kabely s velmi vysokou kapacitou, u kterých se některé zesilovače bez výstupní cívky mohou rozkmitat.
  • Skin efekt, tedy vytlačování proudu na povrch vodiče: na 20 kHz proniká proud do mědi asi 0,46 mm hluboko. U běžných průřezů to zvýší odpor ve výškách o několik procent, tedy o tisíciny ohmu.
  • Bezkyslíková měď (OFC) má odpor téměř stejný jako obyčejná, výhodou je jen menší koroze. Stříbro má o 8 % menší odpor, stejného účinku dosáhneš o kousek tlustším měděným kabelem.

Pozor na CCA: levné kabely bývají z hliníku potaženého mědí (copper clad aluminium). Mají asi 1,6krát větší odpor než měď stejného průřezu, hůř se pájejí a snáz se lámou. Poznáš je tak, že po seškrábnutí je jádro drátku stříbrné. Kabel CCA 2,5 mm² se chová jako měděný 1,5 mm².

Bi-wiring a bi-amping

Bi-wiring znamená, že výhybka v reprosoustavě má dva páry svorek a vedeš k ní dva kabely ze zesilovače, jeden pro basovou a jeden pro výškovou část. Elektricky jde o totéž jako jeden kabel dvojnásobného průřezu. Měřitelný rozdíl je velmi malý a ve slepých testech nebyl prokázán.

Bi-amping je něco jiného: každý reproduktor má vlastní zesilovač. S aktivní výhybkou je to skutečné zlepšení, víc v článku Pasivní, nebo aktivní výhybka.

Konektory a koncovky

KonektorKde se používáPoznámka
RCA (cinch)hi-fi signál, subwoofer, koaxiální S/PDIFpři koupi zkontroluj, že pevně drží
XLRsymetrický signál, mikrofony, AES/EBUsamec na výstupu, samice na vstupu
jack 6,3 mm TRS / TSstudiová technika, sluchátkaTRS může být symetrický, TS ne
jack 3,5 mmpočítač, telefon, přenosné přístrojena stálou sestavu raději ne, snadno se uvolní
banánky 4 mmreproduktorové svorkypohodlné, dobře drží
vidličky (spade)reproduktorové svorky se šroubemvelmi pevný spoj
holé konce s dutinkoureproduktorové svorkylevné a spolehlivé
Speakonprofesionální reprosoustavyse zámkem, nedá se zkratovat

Dobrá rada pro holé konce: necínuj je, pokud jdou pod šroub. Cín pod tlakem pomalu teče, spoj se časem uvolní a může začít praskat. Lepší je nalisovat dutinku nebo připojit banánek či vidličku.

Digitální kabely: koax, optika, USB, HDMI

Digitální kabel nepřenáší zvukovou vlnu, ale čísla. Buď dorazí celá, nebo se přenos zjevně pokazí: výpadky, praskání, ticho. „Teplejší“ nebo „detailnější“ zvuk z digitálního kabelu nedostaneš.

KabelNa coRozumná délkaPoznámka
koaxiální S/PDIF (RCA)CD, streamer, TV → DACdo 10 msprávný je kabel 75 Ω, na krátké spoje stačí i běžný RCA
optický (Toslink)TV, konzole, streamer → DAC nebo soundbardo 5 až 10 mnevede elektřinu, přeruší zemní smyčku; některé přístroje omezí rozlišení na 96 kHz
USBpočítač → DACdo 5 masynchronní DAC si data převezme s vlastními hodinami; problém bývá jen rušení země z počítače
HDMI ARC / eARCtelevize → AV receiver nebo soundbardo 5 až 10 mu eARC je potřeba kabel, který zvládne vyšší rychlost

Strašák jitter, tedy kolísání hodin, dnes řeší samotný DAC. Víc o tom v článku Analog, nebo digitál. U USB může počítač po zemi přinést šum. Pomůže jiný port, napájený hub nebo USB oddělovač, ne dražší kabel.

Kabelové mýty

Kolem kabelů se točí víc peněz a víry než kolem čehokoli jiného v audiu. Co ukazují měření a slepé testy:

  • Drahý reproduktorový kabel zní lépe. Ve slepém testu časopisu Stereo Review (Greenhill, 1983) byl slyšet jen velmi tenký kabel s odporem 1,8 Ω. Obyčejná dvoulinka s průřezem kolem 1,3 mm² se od drahého značkového kabelu odlišit nedala.
  • Kabel má směr. Střídavý proud hudby teče oběma směry pořád dokola. Šipka má význam jen u kabelů, kde je stínění připojené na jednom konci.
  • Kabel se musí zahrát. U reproduktorů se závěs během prvních hodin opravdu trochu uvolní. U kabelu to nikdo měřením neprokázal. Zvyká si spíš ucho.
  • Síťový kabel za stovky eur zlepší zvuk. Poslední metr kabelu nic nezmění na desítkách metrů vedení ve zdi. Zdroj zesilovače napětí stejně usměrní a vyhladí.
  • Kryogenicky ošetřené, směrově tažené, se „stabilizátory“. Výrobci k tomu nedávají měření, která by ukázala rozdíl na výstupu.
  • Drahý digitální kabel. Pokud čísla dorazí celá, dorazí celá. Měřitelný rozdíl vzniká jen při poruše nebo rušení země.

Když v roce 2007 výrobce kabelů za 7 250 dolarů souhlasil se slepým testem o milion dolarů, před testem odstoupil. Víc o tom, jak porovnávat poctivě, je v článku Hi-fi a high-end. Rozdíly si můžeš ověřit i sám ve slepém testu ABX.

To neznamená, že všechny kabely jsou stejné. Špatný kabel opravdu slyšet je: příliš tenký reproduktorový kabel, špatně stíněný RCA kabel vedle síťového vedení, uvolněný konektor, kabel s vysokou kapacitou u gramofonu, prasklý drátek. Všechno jsou to měřitelné chyby a dají se odstranit levně.

Kabely při stavbě reprosoustavy

Při stavbě vlastní bedny řešíš ještě vnitřní vedení. Platí stejná pravidla, jen délky jsou krátké.

  • Vnitřní vedení: 1 až 1,5 mm² pro basový reproduktor, 0,75 až 1 mm² pro výškový. Při délce do půl metru je to víc než dost.
  • Připojení reproduktorů: menší reproduktory mají konektory Faston 2,8 mm, větší 4,8 mm, případně 6,3 mm. Faston dobře drží, pájet není potřeba.
  • Polarita: plus reproduktoru je obvykle označený červenou tečkou nebo širším konektorem. U basového reproduktoru si ji ověříš 1,5 V baterií: plus na plus a membrána se pohne ven. K výškovému reproduktoru baterii nepřipojuj.
  • Kabely stoč do páru. Stočený pár zachytí méně rušení a má menší indukčnost.
  • Kabely veď mimo cívky výhybky a cívky mezi sebou otoč o 90°, aby se navzájem neovlivňovaly. Loudsmith na to při návrhu plošného spoje výhybky myslí.
  • Kabely přilep nebo přichyť, aby při hlasitém basovém tónu netloukly o stěnu skříně. Drnčící kabel je běžný a nepříjemný zdroj ruchů.
  • Otvor pro kabel utěsni silikonem nebo těsněním, hlavně u uzavřené skříně a basreflexu. Netěsnost píská a mění ladění.

Co koupit: rychlý přehled

PoužitíDoporučeníPřibližná cena
Reproduktorový kabel do 5 mměděná dvoulinka 1,5 až 2,5 mm², ne CCA1 až 3 € za metr
Reproduktorový kabel nad 10 m2,5 až 4 mm²2 až 5 € za metr
RCA mezi přístroji ve skříňcekvalitně stíněný kabel s pevnými konektory, co nejkratší5 až 20 €
Dlouhá trasa k aktivním reprosoustavám nebo subwooferuXLR, pokud ho zařízení mají; mikrofonní kabel od známého výrobce10 až 25 € za kus
Gramofon s MM přenoskoukrátký kabel s nízkou kapacitou podle doporučení přenosky10 až 30 €
Digitál z televizeoptický kabel; přeruší i zemní smyčku5 až 10 €

Ušetřené peníze dej tam, kde jsou rozdíly opravdu velké: do reprosoustav, jejich umístění a akustiky místnosti. Víc v článku Místnost hraje s tebou.

Malý slovník

  • Nesymetrický spoj: signál jde jedním vodičem a zpět stíněním. RCA, jack TS.
  • Symetrický spoj: signál jde dvěma vodiči v opačné fázi a vstup je odečte. XLR, jack TRS.
  • Stínění: opletení nebo fólie kolem vodičů, která chrání před rušením.
  • Zemní smyčka: uzavřený kruh zemí přes zásuvky a kabely, zdroj brumu.
  • Brum: bzučení na 50 Hz a jejích násobcích.
  • Průřez: plocha vodiče v mm². Větší průřez, menší odpor.
  • AWG: americké označení tloušťky drátu. Menší číslo znamená tlustší drát.
  • Kapacita: schopnost kabelu uchovat náboj, udává se v pF na metr.
  • Impedance: „odpor“ reprosoustavy pro střídavý proud, mění se s frekvencí.
  • CCA: hliník potažený mědí, levná náhrada mědi s větším odporem.

Zdroje: B. Whitlock, Balanced Lines in Audio Systems: Fact, Fiction, and Transformers (JAES 1995); N. Muncy, Noise Susceptibility in Analog and Digital Signal Processing Systems (JAES 1995); Rane Note 110, Sound System Interconnection; normy IEC 60268-12 a AES14 (zapojení XLR) a IEC 60958 (S/PDIF); L. Greenhill, Speaker Cables: Can You Hear the Difference? (Stereo Review 1983); R. Russell, Speaker Wire: A History; údaje výrobců přenosek a kabelů. Výpočty odporu, odezvy a přenosky jsou vlastní.

Nástroje zdarma: Plánovač místnosti · Měření reprosoustavy · Slepý test ABX