Základy
Gramofony a desky: přímý pohon, nebo řemen, přenosky a na čem u nich opravdu záleží
Stručně: U gramofonu o zvuku nejméně rozhoduje to, o čem se nejvíc debatuje: pohon. Řemenový i přímý pohon hrají výborně, pokud jsou dobře udělané. Přímý pohon má přesnější otáčky a nepotřebuje údržbu, řemen dává hodně za málo peněz. Největší vliv na zvuk má přenoska a tvar jejího hrotu, správné nastavení, slušný gramofonový předzesilovač a samotná deska, tedy jak byla nahraná a vylisovaná. K tomu reprosoustavy a místnost, jako u každého zdroje.
Obsah článku:
- Jak funguje deska
- Křivka RIAA: proč deska potřebuje vlastní předzesilovač
- Gramofon po částech
- Řemen, nebo přímý pohon
- Přenosky: MM, MC a další
- Tvar hrotu: malý detail s velkým účinkem
- Raménko a přenoska k sobě musí pasovat
- Gramofonový předzesilovač
- Nastavení krok za krokem
- Kam gramofon postavit
- Desky: lisování, čištění, skladování
- Digitalizace desek
- Nejčastější mýty
- Co koupit
- Malý slovník
Jak funguje deska
Deska je zvuk vyrytý do plastu. Drážka se točí od okraje ke středu jako jedna dlouhá spirála, na jedné straně LP je dlouhá kolem 500 m. Její stěny se vlní přesně podle zvukové vlny. Hrot přenosky po drážce klouže, kmitá spolu s vlnkami a přenoska tyto kmity promění na elektřinu.
U stereo desky nese každá stěna drážky jeden kanál: vnitřní levý, vnější pravý. Stěny jsou skloněné o 45°, proto se tomu říká systém 45/45. Když hrají oba kanály stejně, hrot se pohybuje do strany. Rozdíl mezi nimi ho pohybuje nahoru a dolů. Díky tomu se dá stereo deska přehrát i na starém mono gramofonu.
| Typ | Otáčky | Materiál | Kdy |
|---|---|---|---|
| šelaková deska | 78 ot./min | šelak, křehký | do 50. let |
| LP (long play), 30 cm | 33⅓ ot./min | vinyl | od roku 1948 (Columbia) |
| singl, 17 cm | 45 ot./min | vinyl | od roku 1949 (RCA) |
| stereo LP | 33⅓ ot./min | vinyl | od roku 1958 |
| maxisingl, 30 cm | 45 ot./min | vinyl | od 70. let, disko a DJ |
Jedna zvláštnost desky je důležitá pro všechno další: talíř se točí pořád stejně rychle, ale obvod drážky se ke středu zmenšuje. Na okraji LP běží drážka pod hrotem rychlostí asi 0,5 m/s, ke konci už jen 0,2 m/s. Tytéž výšky jsou proto na konci desky „natlačené“ do dvaapůlkrát kratšího úseku. Proto poslední skladba na straně bývá nejméně čistá.
Křivka RIAA: proč deska potřebuje vlastní předzesilovač
Kdyby se hudba vyryla do desky tak, jak je, basy by dělaly obrovské výkyvy, sousední drážky by se dotýkaly a na stranu by se vešlo pár minut. Výšky by naopak byly tak jemné, že by je přehlušil šum materiálu. Proto se při výrobě basy ztlumí a výšky zdvihnou a při přehrávání se to přesně vrátí zpátky. Od roku 1954 se k tomu používá jednotná křivka, kterou zavedla americká asociace RIAA a později ji přijala i mezinárodní norma.
Křivka má i milý vedlejší účinek: když předzesilovač ztlumí výšky, ztlumí i šum a praskání desky. Bez ní by deska šuměla mnohem víc.
Z toho plyne praktické pravidlo: gramofon se nedá zapojit do běžného vstupu zesilovače. Signál je slabý a výšky jsou zdvižené, takže by hrál potichu, ostře a bez basů. Mezi gramofonem a zesilovačem musí být gramofonový předzesilovač, o něm níže.
Gramofon po částech
- Talíř: točí deskou. Těžší talíř se točí rovnoměrněji, protože malé nerovnosti pohonu vyhladí jeho setrvačnost.
- Pohon: motor a způsob, jakým točí talířem, tedy řemen, nebo přímý pohon.
- Raménko: drží přenosku a vede ji nad deskou. Musí se pohybovat úplně volně, a přitom nesmí mít vůli.
- Přenoska: hrot s nosníkem a generátor, který z pohybu hrotu vyrobí elektřinu.
- Šasi a nožičky: mají zabránit, aby se do hrotu dostaly otřesy z podlahy a zvuk z reprosoustav.
- Gramofonový předzesilovač: v gramofonu, v zesilovači, nebo jako samostatná krabička.
Řemen, nebo přímý pohon
Tohle je nejčastější dilema při koupi. Obě řešení mají své výhody a obě můžou být výborná.
| Řemen | Přímý pohon | |
|---|---|---|
| Jak funguje | motor je stranou, talíř točí přes gumový řemínek | talíř sedí přímo na motoru |
| Vibrace motoru | řemen je odfiltruje | u moderních motorů bez jádra jsou nepatrné |
| Přesnost otáček | závisí na řemenu a řízení motoru | elektronicky hlídaná, často krystalovým oscilátorem |
| Rozběh | několik sekund | okamžitý |
| Údržba | řemen se vytahá, mění se jednou za několik let | téměř žádná |
| Změna 33/45 | u levných kusů přehozením řemenu rukou | tlačítkem |
| Pro DJ | nehodí se | ano |
| Typické modely | Pro-Ject Debut, Rega Planar, Linn LP12 | Technics SL-1200 a SL-1500C, Audio-Technica AT-LP120X, Denon DP-3000NE |
Trocha historie
V 70. letech byl přímý pohon novinkou a Technics SL-1200 z roku 1972 se stal legendou, hlavně mezi DJ. První přímé pohony však měly motory s jádrem, které se točily mírně trhaně (cogging), a do desky se dostávalo jemné chvění. Audiofilové se proto přiklonili k řemenu, který motor od talíře oddělil. Tento názor přežil dodnes, i když moderní motory bez jádra a přesné řízení otáček problém vyřešily. Technics po přestávce obnovil výrobu v roce 2016.
Třetí, historický pohon je převodové kolečko (idler), které tlačí na okraj talíře, například Garrard 301 nebo Thorens TD 124. Má silný tah a stabilní otáčky, ale snáz přenáší hluk motoru. Dnes je to hlavně doména sběratelů.
Kolísání otáček
Když se talíř netočí úplně rovnoměrně, tón se jemně vlní. Pomalé vlnění se jmenuje wow, rychlé flutter. Slyšet ho je nejdřív u dlouhých tónů klavíru, flétny nebo u sólového zpěvu.
Nejpřesnější jsou přímé pohony, ale i dobrý řemenový gramofon je pod hranicí slyšitelnosti. Levné gramofony obou typů, řemenové i s přímým pohonem, mají udávané kolísání kolem 0,1 až 0,25 %. Rozhoduje tedy víc kvalita konkrétního kusu než typ pohonu.
Co si vybrat
- Přímý pohon, pokud chceš přesné otáčky, okamžitý start a žádnou údržbu, nebo pokud chceš mixovat a skrečovat.
- Řemen, pokud chceš za málo peněz jednoduchý gramofon s dobrou přenoskou. Výrobci jako Rega a Pro-Ject nabízejí za svou cenu hodně.
- U ojetého řemenového gramofonu počítej s novým řemenem za pár eur. Starý vytahaný řemen je nejčastější příčina „plovoucího“ tónu.
Přenosky: MM, MC a další
Přenoska je pro gramofon tím, čím je reproduktor pro sestavu: měničem, který proměňuje pohyb na elektřinu. Má největší vliv na zvuk ze všech částí gramofonu.
| Typ | Jak funguje | Výstup | Hrot | Pro koho |
|---|---|---|---|---|
| MM (pohyblivý magnet) | na nosníku je malý magnet, cívky jsou pevné | 3 až 6 mV | vyměníš ho sám | většina lidí |
| MI (pohyblivé železo) | podobně jako MM, kmitá kousek železa | 2 až 5 mV | většinou vyměnitelný | jako MM (například Grado, Nagaoka) |
| MC (pohyblivá cívka) | na nosníku jsou drobné cívky, magnet je pevný | 0,2 až 0,5 mV, verze high-output kolem 2 mV | vymění ho jen výrobce nebo servis | pokročilí |
| keramická | krystal, který při ohýbání vyrábí napětí | vysoký | těžký přítlak | nikdo, ničí desky |
MM přenosky jsou nejlepší začátek. Jsou levné, mají dostatečný výstup pro každý gramofonový vstup a když se hrot opotřebuje, koupíš jen novou jehlu. Dobrá MM přenoska s jemným hrotem hraje líp než levná MC.
MC přenosky mají lehčí pohyblivý systém, takže můžou lépe sledovat drážku. Jejich výstup je však desetkrát slabší, takže potřebují MC předzesilovač s velmi nízkým šumem nebo zvyšovací transformátor. Když se hrot opotřebuje, vyměňuje se celá přenoska, nebo se posílá na přebroušení.
Keramické přenosky mají levné kufříkové přehrávače. Tlačí na desku silou 5 g a víc a hrot je hrubý. Hrají špatně a desky ničí. Pokud máš vzácné desky, na takovém přístroji je nehraj.
Tvar hrotu: malý detail s velkým účinkem
Hrot přenosky je drobný diamant. Rozhoduje hlavně to, jakým zaoblením se dotýká stěn drážky. Čím je toto zaoblení menší, tím jemnější vlnky dokáže hrot sledovat.
| Tvar | Poloměr dotyku | Výhody | Nevýhody | Životnost (přibližně) |
|---|---|---|---|---|
| kulatý (kónický) | 15 až 18 µm | levný, nenáročný na nastavení, odpustí opotřebované desky | slabší výšky, víc zkreslení ke konci desky | 300 až 500 hodin |
| eliptický | 5 až 8 µm | zřetelně lepší výšky, dobrý kompromis | vyžaduje přesnější nastavení | 300 až 500 hodin |
| jemné profily (Shibata, MicroLine, Fine Line a další) | 2 až 6 µm | nejlepší sledování výšek a konce desky, delší životnost | dražší, nastavení musí být přesné | až kolem 1 000 hodin |
Hrot se obrušuje. Opotřebovaný hrot má na boku plošky s ostrými hranami a ty poškozují desky. Zvuk se zhoršuje pomalu, takže si toho často nevšimneš. Vést si zhruba přehled o hodinách přehrávání se vyplatí. Při běžném poslechu hodinu denně vydrží eliptický hrot rok až dva.
Raménko a přenoska k sobě musí pasovat
Pružný závěs hrotu (poddajnost přenosky) a hmotnost raménka spolu tvoří pružinu se závažím. Mají vlastní rezonanci, podobně jako měnič v ozvučnici. Tato rezonance má ležet mezi 8 a 12 Hz:
- pod 8 Hz ji rozkmitají zvlněné desky a kroky po podlaze, hrot může přeskakovat a basový měnič se zbytečně pohybuje,
- nad 12 Hz už zasahuje do nejhlubších basů hudby.
Rezonance = 159 / √(hmotnost × poddajnost), hmotnost v gramech, poddajnost v µm/mN (výrobci ji udávají v jednotkách „cu“, což je totéž). Hmotnost je efektivní hmotnost raménka plus přenoska se šroubky. Například raménko 12 g, přenoska 6 g a šroubky 1 g, dohromady 19 g, s přenoskou s poddajností 15 µm/mN: 159 / √(19 × 15) = 159 / 16,9 = 9,4 Hz. Výborně.
| Raménko (efektivní hmotnost) | Hodí se k přenosce s poddajností | Typicky |
|---|---|---|
| lehké, do 10 g | vysokou, nad 20 µm/mN | měkké MM přenosky |
| střední, 10 až 20 g | střední, 10 až 20 µm/mN | většina MM a mnohé MC, nejčastější kombinace |
| těžké, nad 20 g | nízkou, pod 10 µm/mN | tužší MC přenosky |
Pozor, japonští výrobci často udávají poddajnost měřenou při 100 Hz, která je zhruba 1,5- až 2krát nižší než hodnota při 10 Hz potřebná pro tento výpočet.
Gramofonový předzesilovač
Gramofonový předzesilovač (phono) dělá dvě věci: zesílí slabý signál přenosky asi stokrát (MM, kolem 40 dB) až tisíckrát (MC, kolem 60 dB) a vrátí křivku RIAA do roviny. Může být:
- v gramofonu, pak ho zapojíš do běžného vstupu (často se dá vypnout přepínačem),
- v zesilovači, vstup označený PHONO,
- samostatný, od přibližně 50 € výš.
Na co si dát pozor:
- Typ přenosky: vstup MM nestačí pro běžnou MC přenosku, bude hrát potichu a šumět.
- Zátěž MM přenosky: standard je 47 kΩ a celková kapacita podle výrobce přenosky, obvykle 100 až 200 pF. Do kapacity se počítá kabel raménka i vstup. Při příliš vysoké kapacitě se ve výškách objeví hrb a nad ním prudký pokles. Ukázku najdeš v článku Audio kabely.
- Uzemnění: gramofon má obvykle samostatný zemnicí vodič. Připoj ho na svorku GND předzesilovače, jinak bude brumět.
- Filtr rumble (subsonický filtr): ztlumí nejhlubší kmitočty pod 20 Hz od zvlněných desek. Basovým měničům to ušetří zbytečné pohyby, hlavně v basreflexu.
Nastavení krok za krokem
Nastavení je zadarmo a má na zvuk větší vliv než dražší gramofon. Potřebuješ vodováhu, digitální váhu na přítlak (kolem 10 až 20 €) a šablonu na geometrii, kterou si zdarma vytiskneš.
- Vodorovná poloha. Polož vodováhu na talíř a dorovnej nožičkami.
- Vyvážení raménka. Bez přítlaku posouvej protizávaží, dokud raménko nezůstane volně plavat vodorovně.
- Přítlak nastav podle výrobce přenosky, obvykle 1,5 až 2,5 g, a ověř ho váhou. Stupnice na protizávaží bývá nepřesná. Příliš lehký přítlak je horší než mírně těžší: hrot v drážce poskakuje a stěnu poškodí.
- Antiskating nastav zhruba na stejnou hodnotu jako přítlak. Kompenzuje sílu, která táhne raménko ke středu desky.
- Geometrie. Přenosku natoč a posuň v hlavičce podle šablony, aby byla ve dvou bodech desky přesně ve směru drážky. Nejznámější jsou šablony Baerwald a Löfgren. U jemných hrotů je to důležité.
- Výška raménka (VTA), pokud se dá nastavit: raménko má být při hraní zhruba vodorovně.
- Azimut: při pohledu zepředu musí být přenoska kolmo k desce.
Po nastavení si pusť testovací desku nebo skladbu s hlasitým zpěvem na konci strany. Pokud sykavky „s“ a „c“ zřetelně praskají nebo jsou rozmazané, zkontroluj přítlak a geometrii.
Kam gramofon postavit
Hrot je citlivý snímač vibrací. Zachytí nejen drážku, ale i chvění stolku, kroků a zvuku z reprosoustav. Při hlasitém basovém tónu může vzniknout zpětná vazba: reprosoustava rozkmitá stolek, hrot to zachytí, zesilovač zesílí a basy začnou dunět až hučet.
- Postav gramofon na pevný a těžký nábytek, ne na stejnou poličku jako reprosoustavy.
- Při dřevěné podlaze pomůže polička na zdi.
- Subwoofer nestav hned vedle gramofonu.
- Na tlumení stačí tvrdá podložka nebo tlumicí nožičky, nemusí být drahé.
Zbytek je stejný jako u každého zdroje: největší rozdíl udělají reprosoustavy a místnost. Viz článek Místnost hraje s tebou.
Desky: lisování, čištění, skladování
Deska desce nerovná
Zvuk víc než gramofon ovlivní to, jak byla deska nahraná, namasterovaná a vylisovaná. Stejná nahrávka může na různých vydáních znít úplně jinak. Při koupi se vyplatí podívat na recenze konkrétního vydání, například na Discogs.
- Hmotnost 180 g neznamená lepší zvuk. Těžší deska se méně kroutí a působí luxusně, ale drážka je stejná. Kvalitu určuje lisovna a master.
- Digitální master: hodně nových desek vzniká z digitálních souborů. Není to chyba, jen to není „čistý analog“. Víc v článku Analog, nebo digitál.
- Typické vady lisování: zvlnění, mimostředná díra (tón pomalu plave nahoru a dolů), šum z nečistot ve vinylu, praskání.
Čištění
- Před každým přehráním přejeď desku uhlíkovým kartáčkem, který zachytí prach a sníží statickou elektřinu.
- Mokré čištění jednou za čas nebo při koupi z druhé ruky: speciální roztok nebo destilovaná voda s trochou isopropylalkoholu a kapkou neiontového saponátu, měkký kartáček a důkladné vysušení. Nepoužívej vodu z kohoutku, zanechá vodní kámen.
- Vysávací pračka desek nebo ultrazvuková čistička jsou nejúčinnější a vyplatí se u větší sbírky.
- Šelakové desky (78 ot./min) nikdy nečisti alkoholem, šelak se v něm rozpouští.
- Hrot čisti jemným kartáčkem zezadu dopředu, nikdy ne do strany.
Skladování
- Desky skladuj nastojato, ne na hromadě, a ne natlačené.
- Daleko od tepla a slunce. Deska se v autě nebo u radiátoru zvlní.
- Papírové vnitřní obaly vyměň za antistatické. Papír desku škrábe a pouští prach.
- Desku drž za okraj a střed, ne za drážku.
Digitalizace desek
Vzácné desky se vyplatí nahrát do počítače. Pak je můžeš poslouchat bez opotřebení a originál zůstane v bezpečí.
- Gramofon s USB výstupem, například AT-LP120XUSB, nebo předzesilovač se zvukovou kartou.
- Stačí nahrávat v rozlišení 24 bitů a 48 až 96 kHz. Bezplatný program Audacity zvládne nahrávání i odstranění praskání.
- Desku před nahráváním důkladně vyčisti. Ušetříš si spoustu práce s opravou praskání.
Zajímavé je, že dobře udělaná digitální kopie desky zní jako deska, se vším, co k ní patří. To ukazuje, že charakter desky je v samotném záznamu, ne v tom, jestli je přehrávání analogové.
Nejčastější mýty
- „Přímý pohon hraje hůř.“ Platilo to pro první motory s jádrem v 70. letech. Dnešní přímé pohony patří mezi nejpřesnější gramofony.
- „Deska má víc detailů než CD.“ Měření říkají opak: CD má méně šumu, méně zkreslení a lepší oddělení kanálů. Deska může někomu znít líp, například proto, že je jinak namasterovaná. Víc v článku Analog, nebo digitál.
- „180g deska zní líp.“ Drážka je stejná. Rozhoduje master a lisování.
- „Každým přehráním se deska zničí.“ Trochu se opotřebuje, ale se správně nastavenou přenoskou a čistým hrotem nepatrně. Desky ničí hlavně opotřebovaný hrot, keramická přenoska a prach.
- „Dražší gramofon = lepší zvuk.“ Od jisté ceny výš rozhoduje hlavně přenoska a nastavení. Gramofon za 300 € s dobrou přenoskou a nastavením zahraje líp než špatně nastavený za 3 000 €. Víc o tom, co ještě rozhoduje, v článku Hi-fi a high-end.
Co koupit
| Rozpočet (orientačně) | Příklady | Poznámka |
|---|---|---|
| 200 až 400 € | Audio-Technica AT-LP120XUSB (přímý pohon), Pro-Ject Debut Carbon EVO (řemen), Rega Planar 1 (řemen) | dobrý začátek, většinou s MM přenoskou, některé se zabudovaným předzesilovačem |
| 500 až 1 200 € | Technics SL-1500C (přímý pohon, s předzesilovačem), Rega Planar 3 (řemen), Pro-Ject X1 a X2 (řemen) | solidní kvalita na roky, vyplatí se lepší přenoska |
| nad 1 200 € | Technics SL-1200 a SL-1210GR, Denon DP-3000NE (přímý pohon), Rega Planar 6 (řemen) | většinu zlepšení dá přenoska a předzesilovač |
| z druhé ruky | starší Technics SL-1200/1210, Dual, Thorens TD 160, Pioneer, Sony | zkontroluj ložisko raménka, otáčky a řemen a počítej s novou jehlou |
| nekupovat | kufříkové přehrávače s keramickou přenoskou | ničí desky |
Kam investovat peníze, od největšího účinku:
- reprosoustavy a jejich umístění v místnosti,
- přenoska s eliptickým nebo jemnějším hrotem,
- správné nastavení (téměř zadarmo),
- čisté desky a dobrá vydání,
- slušný gramofonový předzesilovač,
- až potom dražší gramofon.
Malý slovník
- Přenoska: část s hrotem, která proměňuje pohyb hrotu na elektrický signál.
- MM, MI, MC: typy přenosek podle toho, co v nich kmitá: magnet, železo, nebo cívka.
- Přítlak: síla, kterou hrot tlačí na desku, udává se v gramech.
- Antiskating: síla, která vyrovnává tah raménka ke středu desky.
- RIAA: norma, podle které se při výrobě ztlumí basy a zdvihnou výšky a při přehrávání se to vrátí.
- Phono: gramofonový předzesilovač nebo vstup pro něj.
- Wow a flutter: pomalé a rychlé kolísání otáček.
- Rumble: hluboký hukot z motoru nebo ložiska talíře.
- Poddajnost (compliance): jak snadno se závěs hrotu ohne, udává se v µm/mN.
- Efektivní hmotnost raménka: hmotnost, kterou „cítí“ hrot při pohybu raménka.
- VTA a azimut: sklon přenosky zepředu dozadu a do stran.
Zdroje: norma RIAA (1954) a IEC 60098; údaje výrobců gramofonů a přenosek (Technics, Audio-Technica, Ortofon, Rega, Pro-Ject, Denon); B. Baerwald, Optimum Tracking Angle (1941) a E. Löfgren (1938) ke geometrii raménka; RIAA, výroční zpráva 2022; historie formátů LP a singlu (Columbia 1948, RCA 1949). Výpočty křivky RIAA, rychlosti drážky a rezonance raménka jsou vlastní.
Nástroje zdarma: Plánovač místnosti · Měření reprosoustavy · Slepý test ABX