Elektronika
Kolik wattů opravdu potřebuješ?
Stručně: Watty jsou drahý způsob, jak získat hlasitost. Dvojnásobný výkon přidá jen 3 dB a ucho to vnímá jako malý krok. Aby hudba zněla dvakrát hlasitěji, potřebuješ desetkrát víc wattů. Mnohem víc rozhoduje citlivost reproduktoru: rozdíl 10 dB v citlivosti odpovídá desetinásobku výkonu zesilovače. Při běžném poslechu doma jde do reprosoustav v průměru zlomek wattu až pár wattů. Výkon potřebuješ hlavně na špičky, které jsou v hudbě o 10 až 20 dB nad průměrem. Reproduktory většinou nezničí „příliš mnoho wattů“, ale zesilovač, který se přetíží a začne signál ořezávat. Při porovnávání čísel věř jen trvalému výkonu (RMS) při uvedeném zkreslení a zátěži, nikdy PMPO.
Obsah článku:
- Watty a hlasitost: proč 3 dB a 10 dB
- Citlivost reproduktoru a past 4 Ω
- Vzdálenost a místnost
- Dvě reprosoustavy místo jedné
- Průměr a špičky: rezerva v hudbě
- Výpočet: 85 dB ve třech metrech
- Tabulka: citlivost a potřebný výkon
- Co doopravdy ničí výškové reproduktory
- Marketingové watty: PMPO, špičkový a RMS výkon
- Kolik reproduktor vydrží
- Co kdy zvolit: praktická doporučení
- Co si zapamatovat
- Malý slovník
Watty a hlasitost: proč 3 dB a 10 dB
Ucho nevnímá hlasitost lineárně. Kdyby fungovalo jako kuchyňská váha, dvojnásobek wattů by zněl dvakrát hlasitěji. Ucho ale funguje spíš jako pravítko s logaritmickou stupnicí: důležitý je poměr, ne rozdíl. Proto se hlasitost udává v decibelech (dB).
Změna úrovně v dB = 10 · log10(P2 / P1)
2× výkon = +3 dB, 4× výkon = +6 dB, 10× výkon = +10 dB, 100× výkon = +20 dB.
Co to znamená pro tvoje uši:
- 1 dB je zhruba nejmenší rozdíl, který uslyšíš při přímém srovnání, a to jen u ustáleného zvuku.
- 3 dB je jasně slyšitelný, ale skromný krok. Jako bys otočil knoflíkem hlasitosti o kousek.
- 10 dB vnímáme zhruba jako dvakrát hlasitější. Toto pravidlo vychází z psychoakustických měření (Stevens, stupnice sonů) a v praxi dobře sedí pro střední kmitočty a běžné hlasitosti.
Z toho plyne nepříjemná věc: zesilovač 100 W místo 50 W ti dá jen +3 dB. Aby hudba zněla dvakrát hlasitěji než s 50 W, potřeboval bys 500 W. A to se stejnými reprosoustavami, které by takovou hlasitost možná ani nevydržely.
Citlivost reproduktoru a past 4 Ω
Citlivost říká, jak hlasitě reproduktor hraje při daném vstupu, měřeno 1 metr před ním. Běžné hodnoty:
- malé regálové reprosoustavy: 82 až 86 dB,
- běžné sloupové reprosoustavy: 86 až 90 dB,
- citlivé konstrukce, širokopásmové reproduktory a horny: 92 až 100 dB i víc.
Rozdíl 10 dB v citlivosti je totéž co desetinásobek výkonu. Reprosoustava s 94 dB hraje s 10 W stejně hlasitě jako reprosoustava s 84 dB se 100 W. Proto je citlivost při výběru zesilovače důležitější než samotné watty.
Dva způsoby, jak citlivost uvést
Výrobci ji udávají dvěma způsoby a vypadají skoro stejně:
- dB / 1 W / 1 m: hlasitost při výkonu 1 W.
- dB / 2,83 V / 1 m: hlasitost při napětí 2,83 V. Při 8 Ω je to přesně 1 W (2,83² / 8 = 1 W).
U reproduktoru s impedancí 8 Ω vycházejí obě čísla stejně. Při 4 Ω ale 2,83 V znamená 2,83² / 4 = 2 W. Reproduktor tedy dostal dvojnásobný výkon a číslo je o 3 dB vyšší. Čtyřohmová reprosoustava s udávanými „90 dB / 2,83 V“ má na 1 W jen 87 dB.
Past 4 Ω: pokud má reprosoustava 4 Ω a citlivost je udaná na 2,83 V, odečti při výpočtu potřebného výkonu 3 dB. Není to podvod, jen dva různé pohledy. Napětí je pro dnešní zesilovače přirozenější, protože se chovají jako zdroj napětí. Výkon, který musí zesilovač do 4 Ω dodat, je ale dvojnásobný.
Dobrý zesilovač dodá do 4 Ω téměř dvojnásobek výkonu co do 8 Ω, pokud má dostatečně silný zdroj a koncové tranzistory. Slabší zesilovače při 4 Ω spíš narazí na proudové omezení nebo se přehřejí. Podívej se, jestli výrobce uvádí výkon i do 4 Ω.
Pokud si reprosoustavu navrhuješ sám, citlivost reproduktoru najdeš v jeho katalogovém listu (viz Kde vzít data reproduktorů). Pozor, citlivost hotové reprosoustavy bývá často nižší: výhybka musí sladit basový a výškový reproduktor, takže se celek řídí tím méně citlivým. Loudsmith ti ukáže výslednou odezvu a skutečnou citlivost z ní snadno vyčteš.
Vzdálenost a místnost
Citlivost platí pro 1 metr. Ty ale sedíš dál. Ve volném prostoru, třeba venku na louce, platí jednoduché pravidlo: každé zdvojnásobení vzdálenosti ubere 6 dB.
Pokles ve volném poli = 20 · log10(r / 1 m)
2 m: −6 dB, 3 m: −9,5 dB, 4 m: −12 dB, 8 m: −18 dB.
V místnosti to tak strmé není. Zvuk se odráží od stěn, stropu a podlahy a tyto odrazy se přičítají k přímému zvuku. V běžném obýváku proto úroveň se vzdáleností klesá pomaleji, často jen o 3 až 4 dB na zdvojnásobení. Na basech místnost navíc přidává (takzvaný room gain), ale nerovnoměrně, s výraznými špičkami a propady. Víc v článku Místnost hraje s tebou a v plánovači místnosti.
V následujících výpočtech počítám s volným polem. Je to opatrný odhad: ve skutečném pokoji ti vyjde o pár dB víc, tedy rezerva navíc.
Dvě reprosoustavy místo jedné
Ve stereu hrají dvě reprosoustavy. Jejich zvuk se sčítá, ale jak, to záleží na kmitočtu:
- Na středních a vysokých kmitočtech se zvuk ze dvou reprosoustav v místě poslechu sčítá spíš náhodně, jednou ve fázi, jindy proti sobě. V průměru to dá +3 dB, stejně jako dvojnásobný výkon.
- Na nízkých kmitočtech, kde je vlnová délka mnohem větší než rozdíl vzdáleností, se signál z obou reprosoustav sčítá ve fázi. Dvojnásobný akustický tlak znamená +6 dB. Platí to pro signál, který je v obou kanálech stejný, například bas, zpěv a sólo uprostřed.
Pro výpočet beru opatrnějších +3 dB. Každá reprosoustava tedy musí sama hrát o 3 dB tišeji, než chceš slyšet z obou dohromady.
Průměr a špičky: rezerva v hudbě
Hudba není rovnoměrný tón. Úder bubnu, klavíru nebo tón trubky vyskočí nad průměrnou úroveň na zlomek sekundy. Poměr mezi špičkou a průměrem (přesněji efektivní hodnotou, RMS) se nazývá crest faktor.
| Signál | Crest faktor, orientačně |
|---|---|
| Čistý sinusový tón | 3 dB |
| Silně komprimovaný moderní pop, rock | 8 až 12 dB |
| Jazz, akustická hudba, starší nahrávky | 12 až 18 dB |
| Klasika, filmový zvuk, živé bicí | 18 až 25 dB |
Zesilovač musí zvládnout špičku, ne průměr. Pokud chceš průměr 85 dB a špičky o 20 dB vyšší, musí zesilovač na okamžik dodat výkon pro 105 dB. Rozdíl 20 dB je stonásobek výkonu: když v průměru teče 1 W, špička potřebuje 100 W.
Tato čísla nejsou vymyšlená. Kina se kalibrují na referenční úroveň 85 dB na kanál a zvukový systém má nad ní rezervu 20 dB, tedy špičky 105 dB. Studia pracují s podobnou rezervou (například systém K-20 Boba Katze). Pro domácí poslech je 85 dB už pořádně nahlas. Většina lidí poslouchá v průměru kolem 70 až 80 dB.
Výpočet: 85 dB ve třech metrech
Teď to dáme dohromady. Zadání:
- průměrná hlasitost v místě poslechu 85 dB,
- rezerva na špičky 20 dB, tedy špičky 105 dB,
- vzdálenost 3 m, volné pole (−9,5 dB),
- dvě reprosoustavy (+3 dB),
- tři reprosoustavy s citlivostí 84, 88 a 95 dB / 1 W / 1 m.
Krok za krokem
- Každá reprosoustava musí ve 3 m zahrát 105 − 3 = 102 dB.
- V 1 m to znamená 102 + 9,5 = 111,5 dB.
- Kolik dB je třeba přidat nad citlivost: 111,5 − citlivost.
- Výkon = 10(rozdíl / 10) W.
| Citlivost | Třeba přidat | Špičkový výkon | Průměrný výkon (o 20 dB méně) |
|---|---|---|---|
| 84 dB | 27,5 dB | asi 570 W | asi 5,7 W |
| 88 dB | 23,5 dB | asi 225 W | asi 2,3 W |
| 95 dB | 16,5 dB | asi 45 W | asi 0,45 W |
Všimni si dvou věcí. Zaprvé, průměrný výkon je směšně malý: i při hlasitém poslechu jde do reprosoustavy pár wattů. Zadruhé, špičkový výkon je u málo citlivých reprosoustav obrovský. 570 W na kanál pro malé regálovky s 84 dB je víc, než většina takových reprosoustav vydrží, a není to chyba zesilovače. Takové reprosoustavy prostě nejsou stavěné na 105 dB ve třech metrech.
Když se spokojíš se špičkami 100 dB (průměr 80 dB, pořád nahlas), klesne výkon na třetinu: 180, 71 a 14 W. A ve skutečném pokoji, kde úroveň se vzdáleností klesá pomaleji, ti často stačí zhruba polovina.
Tabulka: citlivost a potřebný výkon
Pro rychlý odhad: špičkový výkon na kanál ve vzdálenosti 3 m, se dvěma reprosoustavami ve volném poli, pro tři hlasitosti. Průměr je vždy o 20 dB nižší než špička. Citlivost je na 1 W (u 4 Ω a údaje na 2,83 V nejdřív odečti 3 dB).
| Citlivost | Špičky 95 dB (průměr 75 dB) | Špičky 100 dB (průměr 80 dB) | Špičky 105 dB (průměr 85 dB) |
|---|---|---|---|
| 82 dB | 90 W | 285 W | 900 W |
| 85 dB | 45 W | 143 W | 450 W |
| 88 dB | 23 W | 71 W | 225 W |
| 91 dB | 11 W | 36 W | 113 W |
| 94 dB | 6 W | 18 W | 57 W |
| 97 dB | 3 W | 9 W | 28 W |
| 100 dB | 1,4 W | 5 W | 14 W |
Z tabulky je vidět, proč milovníci elektronkových zesilovačů s 8 W na kanál sahají po citlivých reprosoustavách s 95 dB a víc. S nimi jim 8 W opravdu stačí. Víc v článku Elektronky, nebo tranzistory.
Co doopravdy ničí výškové reproduktory
Rozšířená rada zní: „Nedávej na reprosoustavy silnější zesilovač, zničíš je.“ Ve skutečnosti reprosoustavy častěji zničí slabý zesilovač, který hraje nad své možnosti.
Jak vzniká ořezávání
Každý zesilovač má strop: výstupní napětí nemůže překročit napětí jeho zdroje. Když po něm chceš víc, vrcholy vlny se ořežou naplocho. Sinusovka se začne podobat obdélníku. To má dva následky:
- Vzniknou vyšší harmonické. Ostré hrany obdélníku nesou hodně energie na vysokých kmitočtech. Ta jde přes výhybku rovnou do výškového reproduktoru, který je stavěný jen na zlomek výkonu basového. Běžný výškový reproduktor vydrží trvale jen několik wattů.
- Stoupne průměrný výkon. Ořezaný signál má menší crest faktor, průměr se přiblíží ke špičce. Úplně ořezaný obdélník nese dvojnásobek výkonu sinusovky se stejnou špičkou. Zesilovač „50 W“ tak může do reprosoustavy poslat trvale i kolem 100 W.
Kmitací cívka výškového reproduktoru se přehřeje a propálí. Zvenku to nevypadá dramaticky: jednoho dne výšky prostě chybí.
Ale i velký zesilovač může uškodit
Je fér říct i druhou stranu. Silný zesilovač, který neořezává, může reprosoustavu zničit také, když ho vytočíš naplno. Výkon nad tepelnou nebo mechanickou hranici reproduktoru škodí, i když je čistý. Rozdíl je v tom, že čisté přetížení obvykle slyšíš: bas začne bouchat a zvuk tvrdne. Ořezávání je u dynamické hudby slyšet hůř, dokud není pozdě.
Praktické pravidlo: zesilovač s rezervou, který nikdy neořezává, je pro reprosoustavy bezpečnější než slabý zesilovač na maximu. Když slyšíš, že zvuk tvrdne a zkresluje, ztlum. Není to „málo wattů“, je to signál, že se něco blíží k hranici.
Jak zesilovač ořezává, záleží i na jeho konstrukci. Elektronkové zesilovače ořezávají měkčeji, třída D často velmi ostře a některé mají omezovač. Víc v článku Třídy zesilovačů.
Marketingové watty: PMPO, špičkový a RMS výkon
Na krabici přenosného reproduktoru najdeš „1000 W“, na kvalitním zesilovači „2 × 50 W“. První číslo bývá často méně pravdivé než druhé.
| Označení | Co znamená | Dá se mu věřit? |
|---|---|---|
| RMS, trvalý výkon (continuous) | výkon, který zesilovač dodá trvale do uvedené zátěže při uvedeném zkreslení a pásmu | ano, pokud jsou uvedené podmínky |
| Špičkový (peak) | krátkodobý vrchol, často jen dvojnásobek trvalého | orientačně |
| Hudební výkon, „max“ | krátkodobý výkon při tónu, než zdroj poklesne | málo |
| PMPO | bez závazné normy, číslo si vybere výrobce | ne |
Dobrý údaj vypadá například takto: 2 × 50 W do 8 Ω, 20 Hz až 20 kHz, THD 0,1 %, oba kanály vybuzené. Každá podmínka má smysl. „Oba kanály“ znamená, že zdroj utáhne oba najednou. „20 Hz až 20 kHz“ znamená, že výkon platí i na basech, kde to bývá nejtěžší. „THD 1 %“ nebo „10 %“ už znamená začátek ořezávání; při 10 % THD vyjde číslo o desítky procent vyšší.
Mimochodem, „RMS watt“ je fyzikálně nepřesný název. Správně jde o průměrný výkon počítaný z efektivního (RMS) napětí. V praxi to ale všichni chápou jako trvalý výkon, a to stačí.
Kolik reproduktor vydrží
I údaj o zatížitelnosti reproduktoru je třeba číst opatrně. Reproduktor má dvě různé hranice:
Tepelná hranice
Většina výkonu, který do reproduktoru pošleš, se změní na teplo v kmitací cívce. Jen zlomek procenta až pár procent se změní na zvuk. Cívka se zahřívá a při dlouhém hlasitém hraní to lepidlo nebo izolace nemusí vydržet. Udávaný trvalý výkon (RMS, často podle normy IEC 60268-5 nebo AES2) se měří šumem se spektrem podobným hudbě po dobu několika hodin. Vypovídá tedy o dlouhodobém průměru, ne o krátkých špičkách, které reproduktor vydrží větší.
S teplem souvisí i tepelná komprese: horká cívka má vyšší odpor, teče jí méně proudu a reproduktor hraje tišeji, než by měl. Při hlasitém hraní to může být pár dB.
Mechanická hranice: výchylka
Na basech se membrána hodně hýbe. Každá oktáva níž při stejné hlasitosti chce čtyřnásobnou výchylku. Když membrána překročí lineární zdvih (Xmax), zkreslení prudce roste. Při ještě větší výchylce narazí cívka na dno magnetu nebo se poškodí závěsy. Tato hranice může přijít dávno před tou tepelnou, například u malého basového reproduktoru a hlubokého basu.
Typ ozvučnice tu hodně mění. V basreflexu port pod svým laděním přestane membránu brzdit a ta se rozkmitá. Proto se pod laděním hodí filtr, který nejhlubší basy omezí (viz Basreflex a Uzavřená ozvučnice).
Při návrhu ozvučnice v Loudsmithu uvidíš, kde je to s tvým reproduktorem a ozvučnicí ještě v pořádku: kde podle dat reproduktoru narazí na hranici výchylky a jakou nejvyšší hlasitost od něj můžeš na basech čekat. Je to lepší ukazatel než počet wattů na štítku, protože bere v úvahu kmitočet.
Jak sladit zesilovač s reprosoustavou
- Běžné doporučení, hlavně v profesionálním ozvučení: zesilovač s trvalým výkonem zhruba 1 až 2× větším, než je trvalá zatížitelnost reprosoustavy. Rezerva zajistí, že zesilovač neořezává, a ty se postaráš o to, abys ho nevytáčel naplno.
- Slabší zesilovač není chyba, pokud ho nebudeš přetěžovat. S citlivými reprosoustavami a tichým poslechem bohatě stačí 20 až 30 W.
- U vlastní reprosoustavy s výhybkou chrání výškový reproduktor především kondenzátor ve výhybce a rozumně zvolený dělicí kmitočet. Nízký dělicí kmitočet blízko rezonance výškového reproduktoru zvyšuje jeho zátěž. Víc v článku Výpočty reproduktorů a v manuálu.
Co kdy zvolit: praktická doporučení
| Situace | Rozumný trvalý výkon na kanál |
|---|---|
| Malý pokoj, do 2,5 m, citlivost 88 až 92 dB, běžná hlasitost | 20 až 50 W |
| Obývák, 3 m, citlivost 85 až 88 dB, občas nahlas | 80 až 200 W |
| Malé regálovky s 82 až 85 dB, chceš nahlas | 150 W a víc, ale dřív narazíš na hranice reprosoustav |
| Citlivé reprosoustavy 95 dB a víc | 5 až 30 W, klidně i elektronky |
| Velká místnost, 4 až 5 m, kino, živé bicí | 200 W a víc, nebo citlivější reprosoustavy |
- Chceš hlasitěji? Nejdřív zvyš citlivost (jiné reprosoustavy) nebo si sedni blíž. 3 dB z citlivosti máš zadarmo, 3 dB ze zesilovače stojí dvojnásobek wattů.
- Porovnáváš zesilovače? Rozdíl mezi 50 a 80 W je jen 2 dB. Rozhoduj se raději podle kvality, vstupů a toho, jak zvládá 4 Ω.
- Chceš dva zesilovače porovnat poslechem? Nejdřív vyrovnej hlasitost s přesností na 0,5 dB, jinak vyhraje ten hlasitější. Pomůže slepý test ABX.
- Navrhuješ vlastní reprosoustavu? Citlivost reproduktoru a typ ozvučnice ovlivní potřebný výkon víc než cokoli jiného. U aktivní konstrukce s DSP má každý reproduktor vlastní zesilovač a můžeš nastavit omezovače (viz Pasivní, nebo aktivní).
Co si zapamatovat
- Dvojnásobek wattů = +3 dB. To je jen malý krok hlasitosti. Dvakrát hlasitěji zní až desetinásobek.
- Citlivost je levnější než watty. Reprosoustava o 6 dB citlivější ušetří čtyři pětiny výkonu zesilovače.
- Doma jde do reprosoustavy v průměru pár wattů. Velký výkon potřebuješ jen na krátké špičky.
- Reproduktory ničí ořezávání, ne rezerva. Silnější zesilovač, který nevytáčíš naplno, je bezpečnější než slabý na maximu.
- Věř jen trvalému výkonu s podmínkami. PMPO a čísla „max“ nic neříkají.
Pokud si stavíš vlastní reprosoustavy, největší páku máš v rukou ty: výběr reproduktoru a ozvučnice rozhodne o citlivosti i o tom, kolik basů vydrží. V Loudsmithu si to vyzkoušíš zdarma ještě před nákupem prvního dílu: změníš reproduktor nebo ozvučnici a hned vidíš citlivost, výchylku i nejvyšší hlasitost.
Malý slovník
- Decibel (dB): logaritmická jednotka poměru. +3 dB je dvojnásobný výkon, +10 dB desetinásobný.
- Citlivost: hlasitost reproduktoru 1 m před ním při 1 W nebo 2,83 V.
- Impedance: „odpor“ reproduktoru pro střídavý proud, obvykle 4 nebo 8 Ω, mění se s kmitočtem.
- Crest faktor: poměr špičky a efektivní hodnoty signálu, v dB.
- Rezerva (headroom): o kolik dB nad průměrnou úrovní ještě systém zahraje bez zkreslení.
- Ořezávání (clipping): zesilovač dosáhne stropu napětí a vrcholy vlny se ořežou naplocho.
- RMS výkon: trvalý výkon při uvedených podmínkách.
- PMPO: marketingové číslo bez závazné normy.
- Xmax: lineární zdvih membrány, do kterého je zkreslení ještě nízké.
- Tepelná komprese: pokles hlasitosti, když se kmitací cívka zahřeje.
Zdroje: S. S. Stevens, On the Psychophysical Law (Psychological Review 1957); F. Toole, Sound Reproduction: The Acoustics and Psychoacoustics of Loudspeakers and Rooms (3. vyd., Routledge 2017); B. Katz, An Integrated Approach to Metering, Monitoring, and Leveling Practices (JAES 2000); SMPTE RP 200 (referenční úroveň v kině); normy IEC 60268-5 a AES2 (zatížitelnost a údaje reproduktorů); FTC, Amplifier Rule, 16 CFR Part 432 (udávání výkonu zesilovačů v USA). Výpočty výkonu jsou vlastní.
Nástroje zdarma: Plánovač místnosti · Měření reprosoustavy · Slepý test ABX