← Zpět na blog

Akustika místnosti

Subwoofer: žádný, jeden, nebo dva?

· 13 min čtení

Stručně: Subwoofer není jen „víc basů“. Dobře zapojený uleví hlavním reprosoustavám, dovolí ti postavit je tam, kde dobře hrají středy, a basy dá tam, kde je místnost kazí nejméně. Největší problém basů doma není reproduktor, ale módy místnosti: na různých místech pokoje se hlasitost jednoho tónu liší až o 20 dB. Jeden subwoofer to při dobrém umístění zlepší na jednom místě. Dva subwoofery na správných místech podle výzkumu v Harmanu vyrovnají basy pro víc míst najednou. Bez měření a nastavení ale i drahý subwoofer často hraje hůř než žádný.

Obsah článku:

  1. Co subwoofer přinese
  2. Pod 200 Hz rozhoduje místnost
  3. Proč dva hrají lépe než jeden
  4. Kam ho postavit
  5. Dělicí kmitočet
  6. Fáze a zpoždění
  7. Hlasitost a měření s REW
  8. Uzavřená ozvučnice, nebo basreflex
  9. Velikost versus hloubka
  10. Stereo, nebo mono basy
  11. Domácí kino: LFE a správa basů
  12. Vlastní subwoofer s Loudsmithem
  13. Kdy co zvolit
  14. Co si zapamatovat
  15. Malý slovník

Co subwoofer přinese

Subwoofer je reprosoustava jen pro nejnižší tóny, obvykle od 20 do 80 až 120 Hz. Má velký reproduktor, vlastní zesilovač a filtr, který mu pustí jen basy. Přináší tři věci a jen ta první je to, na co myslí většina lidí.

  • Hlubší basy. Regálová reprosoustava s 15cm basovým reproduktorem končí kolem 50 až 60 Hz. Nejnižší struna baskytary má 41 Hz, pětistrunné 31 Hz, varhany, filmové výbuchy a elektronická hudba jdou i pod 20 Hz. Tyhle tóny malá ozvučnice nezahraje, ať ji zesilovač žene sebevíc.
  • Úleva pro hlavní reprosoustavy. Největší pohyb membrány si vynutí ty nejnižší basy. Když je hlavním reprosoustavám odfiltruješ, jejich basový reproduktor se hýbe mnohem méně, méně zkresluje i ve středech a zesilovač má víc rezervy. Malé reprosoustavy pak snesou vyšší hlasitost.
  • Volnost umístění. Hlavní reprosoustavy postavíš tam, kde dobře hraje stereofonní obraz. Basy půjdou ze subwooferu, který stojí tam, kde je místnost kazí nejméně. Tato dvě místa se skoro nikdy nekryjí, a právě proto je subwoofer tak užitečný i u velkých sloupových reprosoustav.

Proč není slyšet, odkud basy jdou? Pod zhruba 80 Hz má zvuková vlna délku přes 4 metry, je tedy mnohem větší než hlava. Ucho nemá podle čeho určit směr. Subwoofer se prozradí až tehdy, když hraje i vyšší kmitočty, když zkresluje (vyšší harmonické už lokalizovat dokážeš), nebo když něco v místnosti drnčí.

Pod 200 Hz rozhoduje místnost

Mezi rovnoběžnými stěnami se zvuk odráží tam a zpět. Když se do vzdálenosti mezi stěnami vejde přesně polovina vlny (nebo její násobek), vznikne stojaté vlnění, odborně mód místnosti. Na některých místech se vlny sečtou a tón duní, jinde se odečtou a tón skoro zmizí. Podrobně to vysvětluje článek Místnost hraje s tebou.

Osový mód mezi dvěma stěnami ve vzdálenosti L: f = n · c / (2 · L), kde c = 343 m/s a n = 1, 2, 3…
Pokoj 5 × 4 × 2,5 m: délka 34, 69, 103 Hz; šířka 43, 86, 129 Hz; výška 69, 137 Hz.
Hranice, nad kterou se módy slijí do rovnoměrného dozvuku (Schroederův kmitočet): f ≈ 2000 · √(T60 / V). Pro V = 50 m³ a dozvuk T60 = 0,4 s: 2000 · √(0,008) ≈ 180 Hz.

V běžném obýváku tedy platí: pod 150 až 200 Hz neurčuje zvuk na tvém místě reprosoustava, ale místnost. Pár desítek centimetrů posunu křesla nebo reprosoustavy změní basy víc než výměna reprosoustavy. A ekvalizér to úplně nevyřeší: hluboký propad v uzlu módu je místo, kde se vlny navzájem ruší. Když přidáš výkon, zesílíš obě vlny a ruší se dál.

Proč dva hrají lépe než jeden

Todd Welti z výzkumného týmu firmy Harman (spolupracoval s ním i Floyd Toole) kolem roku 2002 počítal a měřil, jak počet a poloha subwooferů ovlivní basy v obdélníkové místnosti. Nesledoval, jak hraje jedno křeslo, ale jak rozdílné jsou basy mezi několika místy k sezení. Výsledek, který pak s Allanem Devantierem rozpracoval i v časopise AES, je dnes základem doporučení:

  • Jeden subwoofer dá dobré basy na jednom místě, ale na sousedním mohou být úplně jiné.
  • Dva subwoofery uprostřed protilehlých stěn, případně čtyři (v rozích nebo uprostřed všech čtyř stěn) rozdíly mezi místy výrazně zmenšily.
  • Víc než čtyři už přidaly málo.

Princip je jednoduchý. Mód, který má na přední a zadní stěně opačnou fázi, dostane ze dvou subwooferů dva stejné, ale opačné „šťouchy“ a vůbec se nerozkmitá. Subwoofer uprostřed stěny zase stojí v uzlu módů, které mají uprostřed nulu, a ty taky nevybudí. Méně rozkmitaných módů znamená méně hrbů a děr, které se od místa k místu mění.

-30-20-100+10dB1-30-20-100+10203040506080100150200 HzdB2
Vypočtená odezva v pokoji 5 × 4 × 2,5 m na čtyřech místech k sezení (obdélník 0,8 × 1,2 m uprostřed pokoje, výška uší 1,1 m). Horní graf (1): jeden subwoofer v předním rohu. Dolní graf (2): dva subwoofery uprostřed přední a zadní stěny, každý s polovičním signálem. Barvy jsou místa, v dolním grafu se vždy dvě čáry překrývají, protože místa jsou souměrná. Model: ideálně tuhé stěny, součet všech módů do 400 Hz, stejné tlumení pro dozvuk 0,4 s, subwoofer jako bodový zdroj s rovnou odezvou. Každý graf je posunutý tak, aby jeho průměr od 30 do 150 Hz byl 0 dB. Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem od 30 do 120 Hz v tomto modelu klesl ze 41 na 20 dB, průměrný rozptyl mezi místy zhruba na polovinu.

Model je zjednodušený (skutečné stěny propouštějí a pohlcují basy různě), ale ukazuje to podstatné. S jedním subwooferem má každé místo jiné hluboké díry. Se dvěma jsou místa podobná a zbylé hrby jsou pro všechny stejné. Na tom stojí praktická výhoda: společný hrb se dá ekvalizérem srovnat pro všechna místa najednou. U jednoho subwooferu ekvalizér opraví jedno místo a ostatní často pokazí.

Pro férovost je třeba dodat dvě věci. Výsledek záleží na místnosti a na tom, kde se sedí. Pokud sedíš vždy na jednom místě, dobře umístěný jediný subwoofer s ekvalizérem ti může stačit. A v rohu dá subwoofer při stejném signálu víc basů (v našem modelu asi o 5 dB), protože vybudí všechny módy najednou. Dva uprostřed stěn tedy potřebují o něco víc výkonu.

Kam ho postavit

Roh: nejvíc basů, nejméně pořádku

Každá blízká stěna odrazí basy zpět a ty se sečtou s přímým zvukem. U stěny stoupne hlasitost nejnižších basů asi o 6 dB, v rohu (dvě stěny a podlaha) teoreticky až o 18 dB oproti volnému prostoru, v praxi méně. Roh je proto oblíbený: subwoofer zahraje hlouběji a hlasitěji s menším výkonem. Jenže v rohu mají maximum všechny módy, takže je subwoofer rozkmitá nejvíc. Roh je dobrý začátek, ale ne vždy nejlepší výsledek.

Trik „plazení“

Akustika platí oběma směry: když subwoofer postavíš na místo A a sedíš v B, slyšíš totéž, jako kdyby stál v B a ty seděl v A. Z toho vychází známý trik, anglicky subwoofer crawl:

  1. Polož subwoofer na své místo k sezení, ideálně do výšky hlavy.
  2. Pusť hudbu s rovnoměrnými basy nebo růžový šum omezený na 20 až 120 Hz.
  3. Plaz se po pokoji po místech, kde by subwoofer mohl stát, s uchem u podlahy.
  4. Kde basy znějí nejrovnoměrněji, ne nejhlasitěji, tam subwoofer postav.

Trik je rychlý a nic nestojí. Přesnější je změřit několik poloh mikrofonem, o tom níže. Polohy si můžeš předem spočítat i v plánovači místnosti, který hledá místa s nejvyrovnanějšími basy.

Dva subwoofery

Pokud to jde, středy přední a zadní stěny, nebo středy bočních stěn. Když to nábytek nedovolí, zkus protilehlé rohy, nebo jeden vpředu a druhý vzadu. Oba nastav na stejnou hlasitost a pak je dolaď měřením.

Dělicí kmitočet

Dělicí kmitočet určuje, kde přestanou hrát hlavní reprosoustavy a začne subwoofer. Běžný rozsah je 60 až 100 Hz.

  • 80 Hz je standard, který zavedl THX pro domácí kino. Je dost nízko, aby se subwoofer nedal lokalizovat, a dost vysoko, aby ulevil i malým reprosoustavám. Obvykle se k němu používá strmá dolní propust pro subwoofer a mírnější horní propust pro hlavní reprosoustavy.
  • Níž (50 až 60 Hz) má smysl u velkých reprosoustav, které hrají hluboko a čistě, a u subwooferu, který musí stát daleko a mimo střed.
  • Výš (100 až 120 Hz) jen u velmi malých satelitů. Tady už riskuješ, že subwoofer uslyšíš jako samostatný zdroj, hlavně když stojí stranou.

Pravidlo: dělení dej asi oktávu nad dolní hranici (F3) hlavních reprosoustav, aby filtr pracoval tam, kde reprosoustavy ještě hrají rovně. Reprosoustava s F3 = 45 Hz se dobře dělí na 80 až 90 Hz. Pokud chceš lépe pochopit, jak dělení funguje, podívej se na článek o aktivních a pasivních výhybkách.

Pozor na dvojité filtrování: pokud má AV receiver i subwoofer vlastní dolní propust, filtry se násobí a kolem dělení vznikne díra. Při zapojení přes receiver nastav filtr v subwooferu na maximum nebo „LFE/bypass“ a dělení nech na receiveru.

Fáze a zpoždění

V okolí dělicího kmitočtu hrají subwoofer i hlavní reprosoustavy spolu. Pokud k tobě jejich vlny dorazí ve stejném čase a směru, sečtou se. Pokud jsou posunuté, částečně se odečtou a v místě dělení vznikne propad. Posun způsobují tři věci: vzdálenost, filtry (každý filtr zpožďuje, strmý víc) a u digitálního subwooferu i zpracování v DSP.

Příklad: subwoofer je o 1,5 m dál než hlavní reprosoustavy.
Zpoždění: 1,5 / 343 ≈ 4,4 ms. Jedna perioda při 80 Hz trvá 1 / 80 = 12,5 ms.
Posun fáze: 4,4 / 12,5 · 360° ≈ 126°. To už stačí na citelný propad v místě dělení.

Subwoofer to řeší otočným knoflíkem fáze (0 až 180°), přepínačem polarity nebo nastavením zpoždění v DSP. AV receiveru zadáš vzdálenosti a zpoždění si dopočítá sám. Pamatuj ale, že filtry přidají vlastní zpoždění, o kterém receiver neví, proto je měření vždy přesnější.

Jednoduchý test bez počítače: pusť sinusový tón na dělicím kmitočtu a otáčej fází, dokud na poslechovém místě nehraje nejhlasitěji. Přesnější test s měřením: přepni polaritu subwooferu. U dobře sladěné soustavy vznikne v místě dělení hluboký propad. Čím hlubší, tím lépe byly sladěné před přepnutím. Pak polaritu vrať zpět.

Hlasitost a měření s REW

Nejčastější chyba je subwoofer nastavený příliš nahlas. První dny se to líbí, pak basy začnou unavovat a „dunět“. Správná hlasitost je ta, při které si subwoofer neuvědomuješ, dokud ho nevypneš.

K měření stačí volně dostupný program REW (Room EQ Wizard) a kalibrovaný USB mikrofon, například miniDSP UMIK-1 (orientačně 100 €). Jak měřit, popisuje článek Jak změřit reprosoustavu. Postup pro subwoofer:

  1. Mikrofon dej na místo hlavy, směrem ke stropu nebo k reprosoustavám podle kalibrace.
  2. Změř zvlášť levou reprosoustavu, pravou reprosoustavu a subwoofer od 15 do 300 Hz.
  3. Nastav hlasitost subwooferu tak, aby jeho průměrná úroveň nad 30 Hz navazovala na hlavní reprosoustavy.
  4. Změř všechno najednou a dolaď fázi nebo zpoždění, dokud okolí dělení není co nejrovnější.
  5. Změř ještě 5 až 9 míst kolem hlavy (zhruba v okruhu půl metru) a podívej se na průměr. Ekvalizérem krot jen hrby, které jsou na všech místech. Díry nevyplňuj.

Rovná čára není cíl. Výzkum Seana Olivea a kolegů v Harmanu ukázal, že v místnosti se většině posluchačů líbí odezva, která směrem k basům mírně stoupá, o několik dB pod 100 Hz. Rozdíly mezi lidmi jsou ale velké, proto po měření ještě poslouchej.

Uzavřená ozvučnice, nebo basreflex

Subwoofery se staví hlavně ve dvou typech ozvučnic. Uzavřená ozvučnice je pevná skříň, vzduch uvnitř působí jako pružina. Basreflex má otvor s trubkou, ve které vzduch na jednom kmitočtu kmitá jako další píst a přidá basy. Třetí možnost je pasivní radiátor, basreflex s membránou místo trubky.

-30-24-18-12-60+610152030405070100200 HzdB123
Jeden 30cm reproduktor (fs 22 Hz, Qts 0,38, Vas 120 l) ve třech ozvučnicích, vypočteno podle standardních Thieleho-Smallových vzorců ve volném prostoru, bez místnosti. 1 (červená): uzavřená 25 l, F3 asi 44 Hz. 2 (modrá): uzavřená 50 l, F3 asi 41 Hz. 3 (zlatá): basreflex 100 l laděný na 22 Hz, F3 asi 23 Hz. Čárkovaná čára je −3 dB.
UzavřenáBasreflex
Pokles pod F312 dB na oktávu, mírný24 dB na oktávu, strmý
Velikost při stejném F3menší, ale potřebuje víc výkonu a výchylkyvětší, ale v okolí ladění účinnější
Pod ladicím kmitočtemmembrána je stále tlumená vzduchemreproduktor se „utrhne“, je potřeba subsonický filtr
Souhra s místnostímírný pokles se dobře doplňuje se ziskem malého pokojev malém pokoji mohou hluboké basy přebít
Ekvalizace (DSP)snese velké zdvižení basů, pokud má reproduktor výchylkupod laděním zdvihat nelze
Slabé místonízká účinnostšum a pískání portu při malém průměru trubky

Z grafu je vidět, proč se o tom pořád debatuje. Basreflex dá ze stejného reproduktoru o oktávu hlubší basy, ale ve dvakrát až čtyřikrát větší skříni. Pod 15 Hz ale klesá rychleji než uzavřená ozvučnice. Uzavřený subwoofer v malém pokoji dostane část basů zpět od místnosti: v uzavřeném prostoru stoupá hlasitost nejnižších basů, když jsou vlny delší než pokoj. Proto se malé uzavřené subwoofery doma často chovají lépe, než by naznačoval graf.

Velikost versus hloubka

U basů platí pravidlo, kterému se říká Hofmannův železný zákon podle Josefa Antona Hofmanna, spoluzakladatele firmy KLH. Říká, že ze tří vlastností si můžeš vybrat jen dvě: malá skříň, hluboké basy, vysoká účinnost. Malý a hluboký subwoofer bude neúčinný, potřebuje silný zesilovač a reproduktor s velkou výchylkou. Malý a účinný nebude hrát hluboko. Hluboký a účinný bude velký. Fyziku neošálíš, jen si vybíráš, co obětuješ.

Dnešní malé subwoofery volí první cestu: malá skříň, reproduktor s velkou výchylkou, silný zesilovač a DSP, které basy zdvihne (například tzv. Linkwitzova transformace). Hraje to hluboko, ale jen do určité hlasitosti. Pak narazí na hranici výchylky.

Kolik vzduchu je potřeba pohnout

Hlasitost basů určuje, kolik vzduchu membrána přesune. Při polovičním kmitočtu je na stejnou hlasitost potřeba čtyřnásobný objem.

Příklad: 30cm reproduktor, plocha membrány Sd ≈ 0,05 m², výchylka ±10 mm. Přesunutý objem: 0,05 · 0,01 = 0,5 litru.
Akustický tlak v 1 m u stěny (poloprostor): p = ρ · ω² · Sd · x / (2π · r).
Při 20 Hz: 1,2 · (2π · 20)² · 0,0005 / (2π) ≈ 1,5 Pa ve špičce, tedy asi 1,07 Pa efektivně, což je kolem 95 dB.
Při 40 Hz je to o 12 dB víc, kolem 107 dB.
Dva takové subwoofery dají při stejné výchylce o 6 dB víc, nebo stejnou hlasitost s poloviční výchylkou a menším zkreslením.

Místnost k tomu ještě něco přidá, ale ukazuje to, proč malé 20cm reproduktory na 20 Hz nahlas nezahrají, a proč se dva subwoofery vyplatí i kvůli rezervě, nejen kvůli vyrovnanosti.

Stereo, nebo mono basy

U dvou subwooferů se nabízí otázka: má každý hrát svůj kanál? Většina nahrávek má nejnižší basy uprostřed, tedy v obou kanálech stejně. U desek se nejnižší basy při masteringu často slučují do mona, aby hrot nevyskakoval z drážky. Ucho pod 80 Hz směr skoro neurčí. Navíc výhoda dvou subwooferů ve vyrovnání módů funguje jen tehdy, když oba hrají stejný signál.

Proto se u dvou subwooferů doporučuje mono: oba dostanou součet levého a pravého kanálu. Někteří výzkumníci a posluchači tvrdí, že nezávislé basy ze stran přidají ve větších místnostech pocit prostoru. Je to zajímavé téma, ale v běžném obýváku převažuje výhoda vyrovnání. Pokud máš velké sloupové reprosoustavy, které hrají do 35 Hz, můžeš je nechat hrát basy stereo a subwoofer jen doplní, co chybí. I tady ale měř, jestli se vlny navzájem neruší.

Domácí kino: LFE a správa basů

V domácím kině se potkávají dvě různé věci, které se často pletou.

  • LFE (Low Frequency Effects, „.1“ v 5.1) je samostatný kanál s efekty: výbuchy, dunění, hudební basy navíc. Má omezené pásmo do 120 Hz a při přehrávání hraje o 10 dB hlasitěji než ostatní kanály. Tak s tím film počítá, není to chyba.
  • Správa basů (bass management) je funkce receiveru: z každého kanálu, který nastavíš jako „malý“ (small), odfiltruje basy pod dělicím kmitočtem a pošle je subwooferu spolu s LFE.

Prakticky: všechny reprosoustavy nastav jako „small“ s dělením kolem 80 Hz, i velké sloupové. Basy tak jdou z místa, kde je umíš srovnat, a reprosoustavy se navzájem neruší. Pokud máš dva subwoofery, moderní receivery mají dva výstupy, často s možností nastavit každý zvlášť. Automatická kalibrace receiveru (Audyssey, Dirac, YPAO a podobné) je dobrý začátek, ale její výsledek si ověř měřením.

Vlastní subwoofer s Loudsmithem

Subwoofer je jeden z nejvděčnějších projektů na stavbu. Není v něm výhybka ze součástek, jen jeden reproduktor a skříň. Za cenu hotového subwooferu střední třídy postavíš větší a hlubší, a za stejné peníze často rovnou dva.

  1. V aplikaci zvol na kartě Zadání Typ reprosoustavy: Subwoofer, nebo v menu Projekt začni z předlohy Subwoofer. Zadáš, jak velká může skříň být a jak hluboké basy chceš. Víc v návodu.
  2. Vyber subwooferový reproduktor z katalogu. Návrhář pro každý reproduktor spočítá vhodné ozvučnice, uzavřenou, basreflex i s radiátorem, a ukáže jejich odezvu a maximální hlasitost.
  3. Subwoofer nemá pasivní výhybku. Dělení a ekvalizaci řeší aktivní zesilovač s DSP. Loudsmith umí navrhnout aktivní verzi s Hypex DSP, Hypex má v řadě FusionAmp i jednokanálový modul pro subwoofery. Funguje i hotový „plate“ zesilovač s DSP.
  4. V nástroji Místnost uvidíš módy svého pokoje a jak se s nimi tvůj návrh potká.
  5. Po stavbě změř a nastav podle postupu výše.

Při stavbě: stěny z MDF nebo překližky aspoň 18 mm, u větších skříní 25 mm nebo výztuhy. Subwoofer hýbe velkým tlakem a slabá stěna se rozkmitá. Trubka basreflexu musí mít dostatečný průměr, jinak bude při hlasitém hraní pískat. Na to tě Loudsmith při návrhu portu upozorní.

Kdy co zvolit

SituaceDoporučení
Sloupové reprosoustavy do 35 až 40 Hz, posloucháš hlavně akustickou hudbu, sedíš sámSubwoofer není potřeba. Raději řeš umístění a ekvalizér na basy.
Regálové reprosoustavy, chceš hlubší basy nebo vyšší hlasitostJeden subwoofer, dělení 80 Hz, umístění trikem „plazení“ nebo měřením.
Víc míst k sezení, rodina, gaučDva subwoofery, ideálně uprostřed protilehlých stěn, mono signál, společný ekvalizér.
Domácí kinoAspoň jeden, lépe dva; všechny reprosoustavy „small“ s dělením 80 Hz.
Malý pokoj, malý rozpočetJeden uzavřený subwoofer s DSP. Dva levnější často hrají lépe než jeden drahý.
Basy „duní“ na jednom kmitočtuNejdřív subwoofer přemísti a změř. Až potom ekvalizér na ten jeden hrb.

Pokud si nevíš rady, jestli jeden drahý, nebo dva levnější subwoofery, výzkum i praxe mluví pro dva. S velkou skříní a nízkým laděním se to dá ještě lépe postavit vlastními silami.

Co si zapamatovat

  1. Pod 200 Hz rozhoduje místnost, ne reprosoustava. Tón se na různých místech pokoje liší až o 20 dB.
  2. Dva subwoofery vyrovnají basy pro víc míst najednou. V našem modelu klesl rozdíl mezi hrby a dírami ze 41 na 20 dB.
  3. Umístění a měření před ekvalizérem. Hrby se dají ztlumit, díry nevyplníš.
  4. Dělení kolem 80 Hz, fázi dolaď měřením. Správně nastavený subwoofer si neuvědomuješ, dokud ho nevypneš.
  5. Hluboký, malý a účinný zároveň nejde. Vyber si dvě ze tří.

Subwoofer je ideální první projekt na stavbu: jeden reproduktor, jednoduchá skříň, žádná pasivní výhybka. V Loudsmithu si za pár minut porovnáš uzavřenou ozvučnici, basreflex i pasivní radiátor pro stejný reproduktor a uvidíš, kolik basů která zahraje.

Malý slovník

  • Mód místnosti: stojaté vlnění mezi stěnami, na některých místech basy zesílí, jinde zeslabí.
  • Schroederův kmitočet: hranice, pod kterou rozhodují jednotlivé módy, v obýváku kolem 150 až 200 Hz.
  • Dělicí kmitočet: kmitočet, kde se signál dělí mezi subwoofer a hlavní reprosoustavy.
  • F3: kmitočet, kde basy klesnou o 3 dB pod průměr.
  • Fáze: časový posun vlny vyjádřený ve stupních; 360° je jedna celá perioda.
  • Polarita: jestli se membrána při kladném signálu hýbe ven, nebo dovnitř.
  • LFE: samostatný kanál efektů v domácím kině, „.1“ v 5.1.
  • Správa basů: odfiltrování basů z reprosoustav a jejich přesměrování do subwooferu.
  • Subsonický filtr: filtr, který odřízne tóny pod rozsahem subwooferu, aby reproduktor nepřekročil výchylku.
  • Výchylka (Xmax): jak daleko se membrána může pohnout bez velkého zkreslení.
  • REW: Room EQ Wizard, bezplatný program na měření akustiky.

Zdroje: T. Welti, Subwoofers: Optimum Number and Locations (AES Convention, 2002); T. Welti a A. Devantier, Low-Frequency Optimization Using Multiple Subwoofers (JAES 2006); F. E. Toole, Sound Reproduction: The Acoustics and Psychoacoustics of Loudspeakers and Rooms (Focal Press, 2008, 3. vyd. Routledge 2017); S. Olive a kol., práce o preferované odezvě v místnosti (AES, 2013 a později); R. H. Small, Closed-Box Loudspeaker Systems (JAES 1972 a 1973); A. N. Thiele, Loudspeakers in Vented Boxes (JAES 1971); M. R. Schroeder, kmitočet přechodu do difuzního pole (60. léta); H. Kuttruff, Room Acoustics; dokumentace programu REW. Model místnosti a výpočty ozvučnic jsou vlastní.

Nástroje zdarma: Plánovač místnosti · Měření reprosoustavy · Slepý test ABX